Interview s veterinárním onkologem MVDr. Ondřejem Škorem Dipl.ECVIM-CA

Interview s veterinárním onkologem MVDr. Ondřejem Škorem Dipl.ECVIM-CA (oncology) specializujícím se na léčbu lymfomu a leukémie. Má dlouholetou praxi z mnoha zahraničních pracovišť, v současnosti působí na klinikách ve Vídni a Anglii. V České republice pan doktor poskytuje konzultace na naší veterinární klinice Regia Vet a v Brně na Animed klinice.

Ondřeji, co Tě přivedlo k veterinární onkologii?

V podstatě náhoda. Chtěl jsem zůstat kvůli své přítelkyni na VFU Brno na postgraduálním studiu. Nejlepší nabídka pro mne přišla tehdy z Kliniky psů a koček právě v oboru veterinární onkologie. V té době jsem se seznámil s lidmi jako je Lajos Balogh a Peter Vajdovich, kteří mi otevřeli oči a ukázali, jak moc může být dobrý onkolog svým pacientům a lidem, kteří s nimi přichází, užitečný. Z VFU jsem odešel na soukromé kliniky do Prahy, kde jsem zastával různé pozice a vždy se snažil pomoci každému onkologickému pacientovi, který se příležitostně objevil. Shodou náhod se v době, kdy jsem řešil svůj další pracovní vývoj, ozvala kamarádka Lucia Panáková s tím, že se otevírá rezidentura z medicínské onkologie na Vetmeduni Vienna. Přihlásil jsem se na pohovor, přijel se ukázat a místo získal. Dodnes to považuji za jedno z dobrých životních rozhodnutí a čím déle veterinární onkologii dělám, tím více se utvrzuji, že má smysl.

Vzpomenul bys na lidi, kteří byli ve tvé profesní kariéře ti nejdůležitější?

V první řadě je to má žena Kateřina, která mi věřila a v mém snažení viděla smysl a potenciál v době, kdy to já sám příliš netušil. Rezidentura byla především o vytrvalosti a spoustě každodenní dřiny. Nevím, jestli bych to zvládl bez rodiny: mé ženy, na které stála a stojí většina každodenních starostí a mých tří dětí, které jsou vždy dobrým důvodem k zapomenutí pracovních těžkostí. Profesně jsem se toho hodně naučil od lidí jako Denys Frappier, Petr Šrenk, Honza Beránek, Miriam Kleiter, Gregory Ogilvie nebo Lajos Balogh. Vím, že každý pracovní den, možnost potkávat se každodenně se svými kolegy, studenty, a především pacienty mi otevírá nové dveře a obzory.

Pro řadu našich kolegů, ale i majitelů je pořád onkologie ve veterinární medicíně eticky velmi otazná. Proč si myslíš, že má onkologická léčba smysl?

Předpokládá se, že až polovina zvířat starších deseti let trpí nějakým nádorovým onemocněním. Většinu těchto pacientů jsme schopní léčit, řadu dokonce zcela vyléčit.  Z globálního hlediska, kdy se řadě lidí nedostává základních životních potřeb a děti stále umírají kvůli nedostatečné vakcinaci nebo nedostatku pitné vody, je samozřejmě veterinární onkologie, stejně jako léčba většiny dalších chronických chorob u zvířat velmi sporná. Pokud si ale uvědomíme, že společenská zvířata jsou ve vyspělém světě často jediným partnerem mnoha osamělých lidí a plnohodnotnými členy řady rodin a nezapomeneme na to, jaké zbytečnosti v každodenním životě pořizujeme sami sobě a svým bližním, pak má veterinární onkologie zcela zásadní společenský význam a smysl. Naučíme-li se tomuto rozumět, získáme nejenom přístup k ekonomicky zajímavé části veterinárního trhu, ale především můžeme celé řadě zvířat a jejich majitelů zásadně pomoci.

V současnosti jsi zapojen do několika výzkumných projektů v oblasti lymfoproliferativních chorob. Proč právě lymfom? Myslíš si, že můžeme pro tyto pacienty změnit něco tak zásadně, aby to výrazně zlepšilo výsledky léčby?

S lymfomem je to jako se zlomeninou. Existuje celá řada zlomenin, které mají různou prognózu a možnosti řešení. Stejně tak v případě lymfomu se jedná o neuvěřitelně pestrou skupinu chorob, kde různé typy mají rozdílnou prognózu a vyžadují jinou filozofii léčby. V podstatě jsme pořád na začátku, ale už teď máme v ruce výsledky, které přinášejí další naději. Zajímavé je také zjištění, že za řadou lymfomů může stát jiné chronické onemocnění nebo infekce. Pokud se naučíme rozpoznávat tyto příčiny, můžeme nejenom dosáhnout lepších léčebných výsledků, ale případně se naučit některým lymfomům zcela předcházet. Také o tom je můj klinický výzkum.

Na Onkologickém kongresu budeš mluvit o akutních stavech spojených s paraneoplastickým syndromem. Můžeme očekávat nějaké nové myšlenky a principy?

Osobně si vážím všech kolegů, kteří navštěvují dobrovolně ve svém volném čase vzdělávací semináře. Protože čas je jedna z nejdražších věcí, které máme a na seminářích si ten svůj vzájemně dáváme, snažím se, aby každá má přednáška byla něčím nová a přinášela pohledy, které klasické monografie nezmiňují nebo je přibližují jen okrajově. Paraneoplastický syndrom je běžným a v řadě případů prvním klinickým příznakem rakoviny. Proto je důležité mít dobré teoretické povědomí, abychom byli prakticky připraveni na život ohrožující stavy, kdy nezbývá příliš času na dodatečné studium. Budu se proto snažit mluvit také o paraneoplastických stavech, které literatura příliš nezmiňuje.

Jak moc je paraneoplastický syndrom užitečný při časné diagnostice rakoviny?

U řady nádorů je jeho význam klíčový. Paraneoplastický syndrom se může projevovat již v době, kdy je nádor pouze lokálním onemocněním, které jsme schopni dobře léčit nebo dokonce vyléčit. Pokud jsme si vědomi, že pozorovaný klinický problém, např. slabost v důsledku hyperkalcémie nebo krvácivost v důsledku imunitně zprostředkované trombocytopénie, může být spojený s nádorem, jsme schopní cílenou onkologickou léčbou pacientovi rychleji, efektivněji a dlouhodoběji pomoci.

Tvá druhá přednáška je o současném pokroku v prevenci rakoviny. Jak mohou majitelé zabránit vzniku rakoviny u svých zvířat?

Až najdeme odpověď na tuto otázku, vyřešíme kompletně problém nádorových onemocnění a my jako onkologové si budeme muset hledat jinou práci. Bohužel nejsme v poznání tak daleko, abychom uměli zabránit rakovině, ale pomocí určitých postupů a doporučení jsme schopní pro vybrané pacienty snižovat riziko vzniku rakoviny a její závažnosti. Některá dobře známá doporučení jako kastrace fen mohou mít dvě strany mince. Kastrace na jedné straně snižuje riziko nádorů mléčné žlázy, ale naopak zvyšuje riziko lymfomu a jiných solidních tumorů. Části nádorů vznikajících v souvislosti s infekčními příčinami lze např. bránit úspěšnou imunoprofylaxí nebo cílenou léčbou infekcí. Řadu onkologických onemocnění je nutné vnímat jako civilizační choroby, a proto nedostatek pohybu, jakákoliv forma chronického stresu, obezita, nevyvážená strava, narušení mikrobioty v důsledku nadužívání antibiotik, stárnutí nebo přítomnost a léčba jiných chronických onemocnění mohou zvyšovat riziko rakoviny. Znalost této problematiky může mít proto praktický přínos v každodenní péči o naše pacienty.

Jak souvisí nedostatek pohybu s rozvojem rakoviny?

Jedná se o multifaktoriální proces související s imunitní, neuroendokrinní a metabolickou nerovnováhou. Dostatek pohybu snižuje také míru psychického stresu, riziko obezity a jiných chronických chorob jako je např. diabetes mellitus. Pravidelný pohyb řadu těchto civilizačních následků a chorob tlumí, a tím také snižuje riziko rakoviny.

Jaká je spojitost nadužívání antibiotik s narušením mikrobioty a rakovinou?

Můj první velký mentor Denys Frappier varoval před tím, že jeho generace nadužívala kortikoidy, ale pro tu naši se stane smrtícím nadužívání antibiotik. Obecně se ví, že antibiotika mohou být toxická pro střevní a jiné slizniční bakterie a vést k dysmikrobii. Poměrně nové je zjištění, že poškození střevní mikrobioty vede k systémovým poruchám funkce imunitního systému, který nejenom že neodpovídá adekvátně na vakcinaci a infekční choroby, ale může vést také k výraznému poklesu protinádorové imunity. Překvapivá je rovněž myšlenka, že užívání některých běžných antibiotik může přímo svou toxicitou zvyšovat riziko rakoviny.

Milý Ondřeji, děkujeme za rozhovor. Chtěl bys, stejně jako ostatní speakeři, sdělit něco našim čtenářům?

Pokud stále nejste rozhodnutí, jestli má veterinární onkologie smysl, zkuste za námi dorazit na Onkologický kongres a dát nám šanci Vás osobně o tomto přesvědčit. Společně můžeme pomoci řadě pacientů!

zdroj: 6. onkologický kongres, 7.12.2018

Anketa