Rakovina u psů - má smysl léčit?

I přes pochopitelný úlek každého majitele je vhodné při vyslovení diagnózy rakovina nepropadnout beznaději. S dnešními znalostmi a možnostmi veterinární medicíny je u drtivé většiny našich pacientů onkologický problém možné léčit.

tall-wwdsc387500001-642.jpg

 

 

I přes pochopitelný úlek každého majitele je vhodné při vyslovení diagnózy rakovina nepropadnout beznaději. S dnešními znalostmi a možnostmi veterinární medicíny je u drtivé většiny našich pacientů onkologický problém možné léčit.

Na druhou stranu je často třeba přijmout realitu, že onemocnění nemusí byt vyléčitelné. Dlouhodobá stabilizace onemocnění ale může být pro psa nebo kočku alternativou, přinášející v praxi totéž, co vyléčení. Pro úlevu majitelům také připomínáme, že zvíře svou budoucnost nepromýšlí a po stránce psychické tedy netrpí.

Rakovina není diagnóza

Nejdůležitější je včasný záchyt onemocnění. Při podezření na onkologické onemocnění neváhejte a vydejte se k veterináři včas. Tím si můžete udržet před nemocí náskok. Druhým důležitým krokem je přesné stanovení diagnózy. K tomu slouží takzvaný onkologický screening. Jedná se vlastně o komplexní vyšetření pacienta, stanovení onkologické diagnózy a určení stadia onemocnění, ve kterém se pacient nachází. Cíleně léčit můžeme pouze, pokud víme, co léčíme a koho léčíme.

Vstupní vyšetření určí diagnózu, odhalí rozsah onemocnění a zhodnotí celkový zdravotní stav zvířete. Teprve nyní je možné rozhodnout o nejvhodnějším postupu léčby. Cílem může být plné vyléčení zvířecího pacienta, anebo zmíněná dlouhodobá stabilizace jeho nemoci. V těchto chvílích diskutujeme s majitelem již o všech konkrétních souvislostech léčby. "Vyvažujeme" možnosti medicíny, potřeby a možnosti majitele a zdravotní stav a potřeby pacienta.  Zvolený postup léčby je vždy vysoce individuální. Jako lékaři jsme se během naší praxe naučili, že každodenní pohoda majitele a zvířete je cennější, než snaha o dosažení maximální délky přežití.

Přednost má kvalita života

Ve stabilizované fázi žije pacient s minimem nebo zcela bez nežádoucích projevů nemoci. Hubnutí, nechutenství nebo bolesti jsou eliminovány díky tomu, že se rozvoj onemocnění zastaví nebo výrazně zpomalí. K velké části nemocných rakovinou přistupujeme stejně jako k pacientům s chronickým onemocněním, jako je například cukrovka, artróza, alergie, selhávání ledvin nebo srdeční nedostatečnost.

Multioborová péče

Běžná chirurgie je velmi často minimalistická, kdežto onkologická se z logiky věci snaží být maximalistickou. Včas provedený přiměřený operační výkon může u řady onemocnění vyléčit pacienta přímo. Největším přínosem v léčbě je zkušený chirurg koordinující operační výkon s klinickým onkologem. Klinický onkolog obvykle nastupuje po chirurgovi s další ochrannou léčbou, jakou je nejčastěji radioterapie, chemoterapie nebo biologická léčba. Právě tato společná, multioborová péče dosahuje nejlepších výsledků, u lidí stejně jako u zvířecích pacientů.

Radioterapie - prodloužená ruka chirurga

Dalším způsobem léčby je radioterapie. Tam, kde nemůžeme nádor odstranit chirurgicky, například pro přítomnost životně důležitých orgánů, využijeme ozařování. Stejně jako chirurgie, je radioterapie lokální léčbou, nezatěžuje celý organismus, na rozdíl od chemoterapie. Cílem léčby je zničení nádoru s co nejmenším zasažením okolní zdravé tkáně. Ozařování nejčastěji využíváme jako doplněk chirurgie, ale může být i samostatným léčebným postupem u pokročilých a neoperovatelných nádorů. Pacient po radioterapii nic nevyzařuje a vrací se ihned ke svým majitelům.

Chemoterapie

Nedílnou součástí léčby onkologického pacienta je i často zmiňovaná chemoterapie. Jedná se o takzvanou systémovou léčbu, kdy její aplikace vždy více či méně zasahuje celý organismus. Využíváme ji nejčastěji jako doplněk k chirurgickému zákroku nebo k radioterapii. U některých nádorových onemocnění, například lymfomu či leukémie, je chemoterapie primární a někdy i jedinou možnou formou léčby. Chemoterapie bývá nejčastěji aplikována nitrožilně, kdy lék podáváme v infuzním roztoku obvykle za přítomnosti majitele, pro větší klid a pohodu zvířecího pacienta. V současnosti se začíná stále častěji uplatňovat i takzvaná metronomická forma chemoterapie. Nevyskytují se při ní tolik obávané nežádoucí účinky díky malým dávkám léku připraveného individuálně pro každého pacienta. Tobolky s lékem jsou podávány majitelem v domácím prostředí.  Obecně můžeme říci, že psí pacienti snášejí léčbu chemoterapií lépe než lidé.

Biologická léčba

Je moderní variantou onkologické léčby, která se v současnosti vyvíjí nejrychleji. Na rozdíl od chemoterapie má biologická léčba minimální až žádné vedlejší účinky a je cílená, podobně jako chirurgie či radioterapie. Ve veterinární medicíně tuto léčbu využíváme například při léčbě rakoviny mízního systému - u lymfomů. Druhým typem nádoru, u kterého lze biologickou léčbu využít, je takzvaný melanom, ve všech jeho formách. Po chirurgii nebo radioterapii následuje podávání léčebné vakcíny dovážené na individuální povolení z USA.

Malomolekulární inhibitory

Malomolekulární inhibitory jsou poměrně mladou a stále se vyvíjející léčbou ve veterinární onkologii. Jedná se o látky zastavující nádorový růst či další šíření nádorových buněk po těle. Inhibitory nevyužíváme jako primární druh léčby. Jejich použití je vázáno jen na určité typy nádorů v určité fázi onemocnění. Jejich nasazení může být proto zahájeno pouze veterinárním lékařem s onkologickou praxí. Malomolekulární inhibitory nacházejí uplatnění při léčení mastocytomů, různých druhů karcinomů, například prostaty a squamocelulárních karcinomů ale také u sarkomů.

text: MVDr. Dušan Král

 

Anketa

Uvítáte na recepci při čekání na ošetření:

(71 %)
 
(29 %)
 

Celkový počet hlasů: 115

Máte uzavřenou pojistku veterinární péče pro svého čtyřnohého přítele?

(19 %)
 
(81 %)
 

Celkový počet hlasů: 126